Historie Mauricia - kolonizace ostrova
Objevení ostrova
Zdá se, že dřívější předpoklad, že ostrov nejprve objevili Dravidiáni a poté Arabové, nebude potvrzen. První historický záznam o existenci ostrova je z roku 1502 na mapě italského kartografa Alberta Cantina. Na této mapě jsou nakresleny tři ostrovy, o kterých se předpokládá, že to jsou dnešní Maskarenské ostrovy (Réunion, Mauricius a Rodrigues). V mapě jsou ostrovy pojmenovány Diba Margabin, Dina Aroby a Dina Morare.
Příchod Portugalců (1507-1513)
Maskarenské ostrovy byly objeveny 9. února roku 1507, když portugalskou námořní flotilu, která směřovala k bengálskému pobřeží, postihl cyklon a námořníci byli nuceni změnit kurz. Loď Cirne vítr zavál až na dohled ostrova Réunion. Námořníci nazvali ostrov Santa Apolonia na počest svaté Apolonie, která měla ten den svůj svátek. Během té samé expedice byl objeven i Mauricius, který byl pojmenován po lodi, která ho objevila, Cirne a také Rodrigues, který dostal jméno po kapitánovi lodi Cirne Diogu Fernandesovi Pereirovi. O pět let později navštívil ostrovy Dom Pedro de Mascarenhas a dal souostroví jméno Maskarény. Portugalci nepovažovali tyto izolované ostrovy za příliš zajímavé a soustředili svůj zájem spíše na Cejlon (dnešní Srí Lanku) a pobřeží Malajsie. Hlavní portugalskou základnou v Africe se stal Mosambik, proto se Portugalci plavili do Indie Mosambickým kanálem. Z těchto důvodů na Mauriciu nevznikla žádná stálá portugalská kolonie.
Holandští mořeplavci (1598-1637)
V roce 1598 byla vypravena námořní expedice osmi lodí, kterou vedl admirál Jacques Cornelius Van Neck a admirál Wybrandt Van Warwyck, z nizozemského přístavu Texel. Tato výprava měla doplout až do Indie, ale po proplutí kolem Mysu Dobré naděje ji potkalo špatné počasí a bouře lodě rozdělila. Tři z nich se držely správného severovýchodního kurzu a dopluly na Madagaskar, zatímco zbylých pět lodí pod vedením admirála Van Warwycka plulo na jihovýchod. 17. září spatřili námořníci na obzoru ostrov, na který se o tři dny později vylodili v zátoce, kterou nazvali Port de Warwick (dnes se jí říká Grand Port). Ostrovu dali námořníci jméno Prins Maurits van Nassaueiland, po princi Mauritzovi z Nassau, místokráli nizozemské provincie. 2. října lodě opět vypluly k původnímu cíli své cesty.
Od té doby používali Holanďané Port de Worwick jako místo pro odpočinek během dlouhé cesty na moři. V roce 1606 byly podniknuty dvě expedice na severozápad ostrova, až k místu kde se rozkládá dnešní Port Louis. Jedna z výprav, vedená admirálem Corneillem, objevila zátoku, která byla pojmenována Rade des Tortues, kvůli velkému množství suchozemských želv, které se zde nacházelo.
Od té doby se tato zátoka stala hlavním holandským přístavem na Mauriciu, ale to se změnilo hned v roce 1615. Tehdy zde ztroskotal guvernér Pieter Both, který se vracel z Indie se čtyřmi plně naloženými loďmi. Od té doby považovali holandští námořníci tento přístav za prokletý a zdaleka se mu vyhýbali.
Mezitím začali do Indického oceánu podnikat výpravy i Britové a Dánové. Z návštěvy Mauricia si odvezli jejich výpravy obrovské množství ebenového dřeva, kterého byla na ostrově hojnost.