mauricijská Kultura
Mauricijská kuchyně je směsí indické, kreolské, čínské a evropské kuchyně. Na ostrově je běžné kombinovat při přípravě jednoho jídla několik druhů kuchyní. Velmi oblíbeným jídlem je například kuřecí kari („cari poule“), čínské smažené nudle („mine-frit“), čočkový chléb („dholl puri“) a knedlíky („niouk nien“). Typickým mauricijským nápojem je „alouda“, mléčný nápoj s bazalkovými semínky.
Všude na ostrově se vyrábí rum. Cukrová třtina byla na ostrov dovezena v roce 1638 Holanďany. Krátce poté byl objeven způsob, jak z ní vyrobit rum. Většina třtiny byla tedy pěstována k výrobě araku ze kterého se vyrábí rum. Teprve o 60 let později začal být ze třtiny vyráběn také samotný cukr. Výroba a vývoz třtinového cukru velmi přispívala k ekonomickému rozvoji ostrova. V roce 1850 Pierre Charles Francois Harel navrhl nové pojetí destilace rumu a to přímo na ostrově. Také díky němu jsou dnes na Mauriciu tři palírny (Grays, Medine a St Aubrin) a další tři budou brzy otevřeny.
Místní lidová hudba se nazývá sega. Sega má africké kořeny a tradičními hudebními nástroji které ji doprovázejí jsou „ravane“, bubínky z kozí kůže a kovové triangly. Písně obvykle popisují utrpení otroků, ale mnoho z nich bylo předěláno a zmodernizováno. Lze v nich slyšet satirická slova o špatné sociální situaci a znevýhodňování černochů. Při produkci hrají obvykle muži na hudební nástroje a ženy tančí. Takováto sega show je k vidění v každém hotelu na pobřeží.
V roce 1847 se stal Mauricius pátou zemí na světě vydávající poštovní známky. Dva typy známek Červená v hodnotě 1 penny a Modrá v hodnotě 2 pence, které se tehdy tiskly, jsou pravděpodobně nejznámějšími a také nejcennějšími známkami na světě.
Každoročně se na Mauriciu slaví 15 státních svátků. Sedm z nich má pevně stanovené datum: 1. a 2. ledna, 1. února, 12. března, 1. května, 2. listopadu a 25. prosince. Zbývajících osm svátků jsou svátky náboženské a datum jejich konání se rok od roku liší.