Nezávislý mauricius
Ve volbách do nově vzniklého zákonodárného sboru, které se konaly roku 1947 a byly prvním symbolickým krokem k nezávislosti, zvítězila Dělnická strana vedená Guyem Rozemontem. Bylo to vůbec poprvé, kdy byla omezena moc francouzské komunity na ostrově. Následná kampaň za nezávislost země nabrala na obrátkách v roce 1961, když Británie povolila ostrovu samosprávu. Když v roce 1967 získala koalice složená z Mauricijské dělnické strany (Mauritian Labour Pary), Muslimského akčního výboru (Muslim Committee of Action) a Nezávislého čelního bloku (Independent Forward Bloc) většinu ve volbách do zákonodárného sboru, byl výsledek voleb na místní úrovni interpretován jako referendum o nezávislosti země. Nezávislost byla vyhlášena 12. března 1968 a prvním premiérem se stal vůdce Mauricijské dělnické strany Seewoosagur Ramgoolam. Vyhlášení nezávislosti předcházely pouliční nepokoje, které si vyžádali 300 obětí a musela při nich zasáhnout britská armáda.
Současnost
12. března 1992 se Mauricius stal republikou v rámci Commonwealthu, v jejím čele stál prezident Cassam Uteem. Dnes na Mauriciu vládne parlamentní demokracie postavená na britském modelu. Hlavou státu je prezident, který je volený na 5 let Národním shromážděním. Národní shromáždění je jednokomorový parlament a má 62 členů volených veřejnými volbami, z toho 4-8 členů jsou zástupci etnických menšin. V čele vlády stojí premiér a ministři. Současným prezidentem je Sir Anerood Jugnauth (na obrázku) a premiérem Navin Ramgoolam.
Co se týče mezinárodních vztahů, Mauricius je mimo jiné členem Komise Indického oceánu (Indian Ocean Commission), Jihoafrického společenství pro rozvoj (Southern African Davelopment Community), Společenství národů (Commonwealth of Nations) a Francouzsky mluvících zemí (La Francophonie).